Některé pocity a nálady se nám takto bohužel povedlo přenést i na děti, ale postupem času jsme této hře začali přicházet na chuť. Ať už to bylo na táboře, kde jsme odehráli velký mezioddílový turnaj nebo při nácvicích na zářijových schůzkách anebo při třech trénincích v parku na Slovanském náměstí. K jednomu z nich jsme si dokonce přizvali 10. PTO Severka. Při porovnání jsme tak zjistili, že na tom vlastně nejsme úplně špatně a že bychom při turnaji v Mariánském údolí na louce před Kadlcovým mlýnem nemuseli udělat zas až takovou ostudu.
Samotná soutěž se konala v sobotu 5. 10. 2019. A už den předtím bylo jasné, že počasí nám moc přát nebude. Notnou dávku osobní odvahy a houževnatosti museli projevit nejen oddílové děti, ale také jejich rodiče. Předpověď na tento den bohužel vyšla do puntíku a skoro polovina dne opravdu propršela. Pláštěnky a deštníky tak musely být neustále v permanenci. Naštěstí se nepotvrdily naše další obavy o to, aby rodiče své děti raději nenechali pěkně doma teplíčku a suchoučku a k Semilassu nebo přímo na místo tak dorazili všichni nahlášení. Pět a dvacet dětí a sedm vedoucích a rozhodčích stačilo i s náhradníky na to, abychom v každé věkové kategorii poskládali jeden minimálně pětičlenný tým – i v kategorii OLD, která se tedy nakonec neuskutečnila.
Ještě před přímým startem klání mezi oddíly, jenž byl kvůli organizačním zmatkům lehce odkládán, jsme stihli postavit dva velké stany, kde jsme se mohli schovávat před deštěm. Ten chvílemi nabíral na velké intenzitě, jindy zas úplně ustal a v určitých krátkých intervalech se za námi přišlo podívat i sluníčko.
Systém turnaje byl nastaven tak, že v základní fázi družstva odehrála čtyři zápasy z různými soupeři a podle těchto výsledků rozlosovaných utkání se sestavilo pořadí pro účast v závěrečném pavouku, kde se střetl první se čtvrtým a druhý se třetím o postup do finále dané kategorie.
Souboje týmů byly opravdu náročné, oběhat a nebo naopak ustát útoky soupeře během desetiminutových poločasů na třicetimetrovém hřišti pro dvě starší a na patnáctimetrovém pro dvě mladší kategorie nebylo jen tak. Sekání do lakrosek i přes prsty, žduchání, fyzická hra a hra na zemi nebyla ničím výjimečným a to ještě vše v takových nepříznivých povětrnostních podmínkách. Během zápasů se ale všechny děti do hry tak vžily, že jim bylo úplně jedno, zda prší nebo nikoli a vydaly ze sebe maximum. Obrana střídala útok a byly k vidění i opravdu moc krásné akce s úsměvy na tvářích a s potlesky přihlížejících fanoušků. Někdy se přihodily i komické situace, protože sousedící hřiště nebyla úplně přesně ohraničena, že v zápalu boje padl gól do branky na vedlejším hřišti. Když se vše vysvětlilo, hra se vrátila na původní hrací plochu a mohlo se vesele pokračovat.
V nejstarší kategorii Rádců, kde se jako v jediné muselo před pokusem dát gól si alespoň jednou nahrát, nás o postup do finálové fáze připravil neúspěšný rozstřel při remíze 1:1 v posledním zápase, a tak jsme zde obsadili páté místo. O příčku výš se dostalo družstvo v kategorii Nejmladších. V úvodních duelech celkem jednoznačně soupeře přehrávalo, pak se však s přibývající únavou nedostávalo sil a v nadstavbě již nezvítězilo a se slzami ve všech pěti párech očí tak bralo bramborovou medaili.
Moc pěknou hru také předváděl náš tým v kategorii Starších, který zvítězil v zápolení o třetí místo. O lepší nasazení do pavouka a možnost se posunout o příčku výše ho připravilo velmi vyrovnané utkání plné gólů a gólových příležitostí s týmem pořadatelů z 11. PTO Iktómi. Dalo by se říct, že právě lakros je jejich oddílový sport, a tak tento skalp, o který přišli v závěrečném rozstřelu, byl velice cenný.
Spanilou jízdu pak předvedlo celé naše družstvo v kategorii Mladších. To již od samého počátku válcovalo všechny protivníky a plusové skóre narůstalo opravdu rychlým tempem až se zastavilo na grandiózním čísle 76. Jak jednoznačně projelo základní skupinou, tak se nezastavilo ani v nadstavbové části a pohodlně zvítězilo i v samotném finále.
Po vyhlášení a převzetí cen a diplomů nás čekala skoro hodinová cesta zpět do Kr. Pole. I v promočených věcech se dala přežít, protože nás veskrze hřály pozitivní pocity a vědomí toho, že všichni, jak hráči, neúnavní fanoušci, tak doprovod vedoucích a naši rozhodčí do toho pro společný úspěch dali úplně všechno. Nejen fyzické nasazení bylo neobyčejné a bylo jasné, že nám přinese i pěkné body do Zelené ligy. A opravdu. Součet za naše umístění nám vynesl prozatímní vedení o tři body před 32. PTO Severka. Tak uvidíme, zda se ještě někdy v programu soutěží objeví tato hra, ve které se nám až tak nečekaně dařilo.