Při prezenci jsme se docela zapotili. Registrovat deset tříčlenných hlídek napříč všemi kategoriemi dá opravdu zabrat. Stalo se tak to, že než jsme tento akt s vypsáním startovních karet, vyzvednutím stravenek, startovních čísel a zaplacením celý absolvovali, tak prví hlídka už měla pomalu vybíhat na trať. Takže poslední instrukce, kontrola pití v batůžku, fotka a tfuj, tfuj pro štěstí.
Dvě družiny rádců vběhly na trať mezi prvními, to proto, aby stihly v časovém limitu všechny nástrahy tohoto závodu v tábornických dovednostech. Plnění úkolů ze zdravovědy, jízdních řádů, signalizace nebo u kontrol Mapa a buzola, Botanika nebo Pozorování přírody je vždy obtížnější a časově náročnější než u mladších kategorií. Nejdéle se mohly připravovat děti z obou kategorií Mladších. Jak holky, tak kluci měli startovní čísla až v půlce třetí desítky. Tato věková skupina byla totiž nejpočetnější a dosáhla skoro na čtyřicet hlídek.
Po jedenácté hodině vystartovali i posledně příchozí nebo složené hlídky a prostor startu a cíle skoro osiřel. Zůstali jen vedoucí, kteří děti vypravovali, hlavní organizátoři a tým Gastrochefu, který se jako vždy vzorně staral o plná bříška závodníků a veškerého doprovodu. Letos to byl opět hot-dog se sladkou tečkou v podobě lívanců s nutelou nebo jiným sladkým mazadlem či posypem.
Ve chvílích klidu jsme začali přemýšlet, jak si asi vedou zejména ti, kteří se takové akce účastní poprvé. Byli to především nejmenší, ale také někteří starší či instruktoři. Nečekaně brzy nám však do tohoto rozjímání vpadla doběhnuvší hlídka starších dívek, která měla opravdu krásné výsledky. Za další půlhodinku se objevili naši první rádci a pak to šlo cca co deset minut jedna hlídka. A najednou jsme měli všechny v cíli. Omyl, všechny kromě dvou nejmladších hlídek. Pomalu se blížil čas vyhlášení a ony stále nikde. Tož už jsme pojali spolu s organizátory důvodné podezření, že se ztratily. Naštěstí se však toto podezření nepotvrdilo a v poslední možnou chvíli, aby mohly být vůbec vyhlášeny, tak se objevily. Vyčerpané, hladové, špinavé a částečně poraněné děti (ne že by na tom ty větší nebyly podobně) jsme si vzali do péče a s párkem v ruce jsme už za chvíli sondovali, na jaké místo se ve vyvěšovaných startovních kartách zařadí.
V průběžném pořadí jsme měli docela dost želízek stále na medailových pozicích, dalo by se říct, že kromě těch nejmenších snad ve všech. Zaznamenali jsme i jedno velké zklamání ve starších dívkách, kde jsme si naši hlídku v duchu favorizovali, ale bohužel se jí letos nevedlo. Zato ostatní umístění byla nad očekávání a přímo fantastická. V nejobsazenější kategorii „mladší“ jsme dosáhli u kluků na páté místo (Kočka, Kika B., Alda) a také na druhé (Paťa, Onďa Š., Drnda). Druhé místo nám patřilo také u holek (Kocour, Nelča, Kika K.). Tady je potřeba říct, že obě děvčata byla víceméně nováčky a to, že poběží, tak se třeba Nela dozvěděla jen pár dní předem a bylo ji potřeba připravit na zcela neznámé.
No a teď už k těm největším úspěchům a to jsou první místa. Hlídka starších hochů (Terka B., Vojta, Potkan) konečně prodala svoji přípravu a po dílčích úspěších střídajících se v minulých letech i s neúspěchy si v „odpadlickém složení“ celoroční přípravou vybojovala cenné zlato. Rozdílem třídy pak hlídka rádkyň (Aňa, Álfy, Ondra P.) deklasovala zbytek startovního pole. Zde ostatní neměli vůbec šanci a nebližším pronásledovatelům utekli přesně dvacetibodovým rozdílem, což jsou vlastně skoro celá dvě plně ohodnocená stanoviště.
Jistě si říkáte, jak tedy skončily ty dva naše týmy nejmladších, zatím jsme je nikde nejmenovali. Ano, ano, oba první místo neobsadily, ale bylo z toho překvapivě a úplně neuvěřitelně jedno první a jedno druhé místo. Hoši by ve své kategorii také neměli konkurenci a jejich smůlou bylo bloudění, které si možná až tak nezavili sami a při rovnosti bodů s druhým týmem o jejich vítězství rozhodlo více bodů z trati než ty za čas, za který dokonce odečítali devítku. Spolu s chlapci a dalšími nejmladšími hlídkami bloudila také naše děvčata. Za body z trati by porazila nejen všechny kluky, ale také všechna děvčata. Je tedy velká škoda odpočtu stejných devíti bodů, který je sesadil z trůnu. Nicméně nejen chlapci (Ondra R., Jonda, Tomík V.), ale i děvčata (Zuzka, Bety, Martinka), která všechna tři debutovala, si zaslouží veliké uznání.
Těmito výsledky jsme se stali letos nejúspěšnějším oddílem Setonova závodu a obhájili jsme stejný počet putovních cen. Z osmi možných jsme znovu získali hned tři a do příštích ročníků máme hezky našlápnuto, zejména v kategorii nejmladších hochů, kde bychom mohli dosáhnout dokonce na triple. Je vidět, že se poctivý trénink vyplácí nejen na schůzkách, ale zejména i na velikonoční výpravě. Za reprezentaci oddílu si pochvalu zaslouží i ostatní děti, které se nevyšvihly na stupně vítězů, a také všichni vedoucí, co je připravovali a zajišťovali naše tradiční stanoviště Mapa a buzola.