Nejprve to bylo samozřejmě Flagro, které mělo sraz přímo ve čtyři hodiny před kluzištěm na Vodově ulici. Deset dětí, na které dohlíželo pět vedoucích, se prohánělo na ledě hodinu a půl. Většině šla jízda na bruslích celkem obstojně, a tak využívání modrých plastových lachtanů (pro představu nahlédněte do fotogalerie) bylo spíš takovým módním výstřelkem. V jednu chvíli jsme je okupovali úplně všechny. Kromě toho, že se jich dá krásně přidržovat, dá se na nich také vozit, což jsme samozřejmě s radostí činili, protože prostoru na ploše bylo dosti a nikoho jsme tím ani neomezovali. Někteří na závěr stihli u stánku i drobné občerstvení a pak už jen zbývalo si s dětmi a rodiči popřát hezké Vánoce.
Přesně o půl šesté, kdy jsme se loučili na Vodově ulici s Flagrem, měla družina Ferax sraz na Skácelově, odkud se autobusem č. 67 přepravila na stadion Za Lužánkami. A protože si někteří spletli čas a místo srazu, jeli jsme na dvakrát. Turniketem nás už však plných deset prošlo do útrob areálu zároveň. Jen ti, co jeli o autobus dříve, těm ostatním vystáli frontu, abychom si bruslení mohli užít co nejdéle, protože pobyt zde jsme měli vypočítán pouze přesně na jednu hodinu. To proto, abychom se stihli rozumně navrátit. Led tu byl úplně jako zrcadlo, hladký a lesklý. Radost se na něm projet. Během našeho pobytu se však rozbruslil, což se samozřejmě dalo čekat. Zdálo se totiž, že lidí zde bylo mnohem více než na Vodové. Ale i tak jsme si to užili a došlo i na hoňku nebo společný vláček. Rozchod nebo spíš rozprch byl opět na Skácelce o půl osmé. Tentokrát trošku chaotičtější, ale i tak jsme si stihli alespoň s někým popřát pěkné svátky.
Se stejným přáním se loučíme se všemi a v Novém roce se sejdeme na schůzkách druhou středu v lednu, tj. 9. 1. 2019.