Vydali jsme se ke zmiňovanému hřbitovu, u kterého jsme zavzpomínali, co že se to vlastně stalo na podzimní výpravě, co nás dneska asi čeká a mimo jiné jsme si i zahráli postřehovou hru “Cukr, káva, limonáda”, abychom se před cestou trošku zahřáli. Po rozproudění krve jsme, už se zapálenými lampiónky, pokračovali v cestě do lesa. Užuž jsme do něj vcházeli, když v tom se najednou před námi zjevily dvě tajuplné osoby. Byli to dva muži. Černé oblečení, černé brýle. Šel z nich strach. My jsme však prokázali svoji odvahu, nenechali se zastrašit a vyrazili směrem k nim. A dobře jsme udělali! Dozvěděli jsme se, že onen tajemný muž je sám Drisco MacCallahan, texaský ropný magnát.
Jen co jsme se přiblížili, začal na nás mluvit anglicky. Štěstí bylo, že muž stojící vedle něj nám vše přeložil do našeho rodného jazyka. Zjistili jsme tak, že pan MacCallahan se doslechl o našem úspěchu v Africe a rozhodl se nás za něj odměnit. Připravil pro nás cestu, na které jsme měli možnost nahlédnout do jeho úspěšného života. Tuto trasu však musel zdolat každý sám. A potmě. Jen se svými lampiony. Vyznačená byla svíčkami a na postranních plotech visely obrázky samotných úspěchů. Ty jsme si museli zapamatovat a na konci cesty ve správném pořadí sepsat. Dozvěděli jsme se tak například o jeho svatbě, miminku, dvou psech, spoustě aut, nebo dokonce i o obrovské lodi, kterou vlastnil.
Když cestu dokončil i poslední z nás, dorazil k nám opět pan překladatel a před ním jsme znovu všechny obrázky seřadili od prvního k poslednímu. Na to nám prozradil, že v lese je zakopaná truhla, ve které je ukryta naše odměna. Dal nám ještě šifru, abychom prý truhlu mohli odemknout, a odešel.
Po dlouhém a důkladném pátrání se nám poklad přeci jen podařilo najít. Rozlousknout jednoduchou šifru k odemčení už byla opravdu hračka. Každý měl v truhle nachystaný jeden balíček s dobrůtkami a také upomínkové cancátko, které mělo tentokrát tvar slunečních brýlí, symbolizující dva záhadné a štědré muže.
Čas byl bohužel náš jediný nepřítel, takže zpět na nádraží jsme šli dosti svižně, aby naše zpoždění nebylo moc velké. I v té rychlosti jsme se ale kochali krásným výhledem na rozsvícené Brno. Všichni jsme stezku i celý průvod statečně zvládli. Některé lampiónky bohužel nevydržely, ale důležité je, že jsme si takové dobrodružství všichni užili!