Děti se sešly u Královopolského nádraží, očekávajíc co se bude dít. Když v tom přišel Rogi se špatnou zprávou, že jejich vedoucí Martin a Petr byli uneseni nějakou mafií a jsou v nesnázích. Děti ani na chvilku neváhaly a vyrazily na pomoc. Došly na hřiště za kolejemi, protože podle zpráv to bylo poslední místo, kde byli spatřeni, a tam už jim nezbývalo nic jiného, než hledat nějaké zanechané stopy.
Zapálené lampiony jim pomohly v pátrání. Díky nim pak našly důkazy jejich přítomnosti ve formě sáčků s drahokamy, které jsme získali při záchraně Afriky na předchozích schůzkách. Ty za sebou naše dvojice unesených naštěstí stíhala odhazovat, než jim je únosci všechny odebrali. Stopy zavedly děti do nedalekého Kotlůvku – lesíku na kopci, kde své dva vedoucí našly živé a téměř i zdravé, přivázané ke stromu.
Od osvobozených dospěláků se dozvěděly, že tu byli kolumbijští mafiáni, ale jelikož se mezi sebou nebyli schopni dohodnout a dokonce se i do krve porvali, odešli se někam ošetřit. Pro tuto chvíli se tak jimi nebylo potřeba zaobírat. Zajímavější bylo, že v okolí zanechali kousky plánu, který by měl vést k nějaké skrýši. V temném lesíku děti díly mapy posbíraly, poslepovaly je a skutečně našly označené místo.
Stále s lampiony, které svým světlem pomohly plán sestavit, všichni přišli k danému místu a pořádně jej prohledali. Po chvíli byl úkryt objeven. Diamantový poklad byl znovu na světě a jako bonus se děti mohly potěšit i sladkým tajemstvím.
Poté už nezbylo než se vrátit zpět na nádraží, co kdyby se mafiáni nečekaně vrátili, a ukončit lampionový průvod závěrečným nástupem.