Samotnému závodu z naší strany samozřejmě předcházelo dlouhodobé trénování, ať už to bylo přímo na schůzkách, na Velikonočním výjezdu v Posekanci nebo na speciálních pátečních trénincích v klubovně, ze které jsme museli vrátit tři vystavené putovní ceny, získané při loňském ročníku.
V samotný „den D“ jsme se sešli o půl deváté ráno v klubovně, kde si všichni závodníci poslechli poslední pokyny a poté se vydali na nádraží v Králově Poli, odkud jsme se přesunuli autobusem do Soběšic. Zde jsme se ale, bohužel, do navazujícího spoje nedostali, protože byl plný dětí z ostatních oddílů. Na to jsme ale byli připraveni, a tak jsme naněkolikrát naskákali do připravených aut a ochotnými rodiči byli popřeváženi zbylé dva kilometry na místo startu U Buku.
Nejdříve vyběhli rádci a chvíli po nich se na trať plnou stanovišť s tábornickými dovednostmi vydali i ostatní hlídky napříč kategoriemi. Nejvíce, čtyři týmy, jsme měli v kategorii Mladších. Starších družstev bylo o jedno méně a Rádcovskou a kategorii Nejmladších jsme měli obsazenu jednou hlídkou.
Po hluchém, ale krátkém mezidobí v prostoru startu a cíle, které bylo narušeno drobnými přeháňkami a vůní grilovaného masa ze stánku Gastrochefu, který zajišťoval občerstvení, se začaly navracet první děti. Ačkoliv ty naše vyrazily v půlce startovního pole anebo spíše i po ní, některé začaly dobíhat mezi prvními. A také se v průběžném pořadí usazovaly hned v čele. Moc hezký pohled byl, když jsme v jednu chvíli měli v držení dokonce pět prvních míst z osmi možných.
Při plnění úkolů ze zdravovědy, na azimutovém úseku, hodu na cíl, Finské stezce, signalizaci, stavbě stanu a uzlování a prokazování znalostí u botaniky, zoologie či při práci s mapou a buzolou, se našim hlídkám nevedlo věru zle. Loňský úspěch jsme sice do puntíku nezopakovali a obhájili jsme pouze jednu putovní cenu, zato jsme ale získali jednu novou a další tři místa na stupních vítězů.
Pokud začneme od Nejmladších, tak to bylo pro nás největší překvapení. Hoši (Ondra, Lumír a Onďa) totiž ve své kategorii o jeden jediný bod triumfovali. Další kluci (David, Drnda a Paťa) při své premiéře o kategorii výše obsadili krásné třetí místo. Medaile a putovní ceny sbíráme už pátým rokem po sobě v dívčí kategorii téhož věku. A letos tomu nemohlo být jinak. Smíšená hlídka (Majda, TéTé, Kocour) se z tohoto úspěchu mohla radovat již podruhé. U Starších děvčat i chlapců jsme asi měli větší očekávání. Mezi velkou konkurencí jsme z toho vytěžili pouze jedno třetí místo holek (Alfonz, Vokoun, Papča). Do poslední chvíle jsme pak doufali v třetí obhajobu vítězství v Rádcovské kategorii hochů. Ještě v době začátku vyhlašování to vypadalo nadějně. Poslední doběhnuvší tým však naše naděje rozmetal, a tak na nás (Honza, Denča Trenzová a Ondra Pelánek) zbylo až druhé místo. Ale i to je krásné. Uvidíme, na co nám tyto výsledky budou stačit v celkovém bodování Zelené ligy, ve které držíme se ztrátou šesti bodů na první příčku zatím druhou pozici.
Po závěrečném nástupu jsme se rychle vyfotili, sbalili věci a velký stan a speciálním autobusem se s přestupem v Soběšicích znovu vydali zpět do Králova Pole vystavit diplomy a putovní ceny v klubovně.
Za příkladné závodní nasazení musíme poděkovat všem našim závodníkům i těm, kteří neskončili na medailových pozicích. Kromě toho, ale také všem našim vedoucím, kteří děti na schůzkách a výletech připravovali, a též těm vedoucím, kteří celý den mrzli na dvojitém stanovišti „Práce s mapou a buzolou“.