Jak už bývá zvykem, sešli jsme se ráno u Semilassa a vydali se přes hlavní nádraží vlakem do Prahy. Přestože byla cesta dlouhá, jelo se pohodlně a příjemně. Nakonec uběhla celkem rychle, až si některé děti stěžovaly, že klidně mohla být i delší. Do školy, kde jsme byli ubytovaní, jsme se pak dostali metrem. Byla to základní škola na ulici Horáčkova nedaleko zastávky Pankrác.
Po uložení našich věcí ve třídě jsme vyrazili na cestu po pražských zajímavostech. Naším prvním zastavením byla lanovka, kterou jsme se nechali vyvézt na Petřín. Tam jsme vyšplhali na Petřínskou rozhlednu. Toho dne byla bohužel mlha, ale i tak bylo něco málo vidět. Navíc vyšlapat si 299 schodů na 60 m vysokou věž je pěkná rozcvička, kterou naše těla potřebovala po neustálém sezení v dopravních prostředcích. Až jsme se do sytosti pokochali výhledem, pokračovali jsme do zrcadlového bludiště opodál. Tady jsme si vyzkoušeli, jak dokáže spousta zrcadel zmást člověka při orientaci a jak nás dokážou rozesmát naše deformované obrazy v zakřivených zrcadlech. Po dalším přesunu jsme navštívili Pražský hrad, na jehož prohlídku nám však, bohužel, nezbyl čas, tak jsme si jej pohlédli alespoň zvenčí. Naší poslední páteční zastávkou byl Mořský svět v Holešovicích, kde jsme viděli ryby a jiné mořské živočichy z různých koutů země. Poté už jsme se přesunuli zpět do školy, kde jsme si zahráli pár her a ustlali si na pěkné sny.
V sobotu jsme začali v muzeu voskových figurín – tzv. Wax museu, kde jsme viděli známé osobnosti, od českých historických postav až po současné světové umělce a politiky. Po této hezké a veselé výstavě jsme navštívili místo, které nebylo veselé vůbec, a to muzeum Tortury. Zde jsme si prohlédli různé nástroje a techniky, které se používaly pro mučení lidí. Poté jsme si, pro obveselení, udělali zastávku na Staroměstském náměstí a sledovali místní pouliční umělce a jiné zajímavosti a pamětihodnosti. Ve finále jsme zamířili do muzea Policie České republiky, kde nás čekal zlatý hřeb našeho putování po Praze. Kromě vystavených zbraní, uniforem a jiných policejních potřeb jsme shlédli i několik ukázkových akcí zásahové jednotky. Děti si také mohly vyzkoušet psaní inkoustem, na psacím stroji a spoustu dalších věcí. V tomto muzeu se nám zalíbilo tak, že nás musel vyhnat až neúprosný čas. Ten večer nás totiž čekala ještě jedna společenská akce, a to koncert Děti dětem.
V Kongresové hale, kde koncert probíhal, jsme se zájmem sledovali všechna představení. Na akci vystupovaly děti z různých míst a uměleckých oblastí. Slyšeli a viděli jsme mnoho zpěváků i tanečníků. Zazpívat pár písniček přišla i Heidi Janků. Až dozněly poslední tóny této profesionálky, tak jsme odjeli zpět do školy a uložili se ke spánku.
V neděli nás pak čekala už jen cesta domů, takže jsme se sbalili, uklidili naši třídu a vyrazili na nádraží a zpět vlakem do Brna. Přestože bylo celý víkend pod mrakem a místy mlha, počasí nám nezabránilo si víkend pěkně užít.