Ráno jsme se v 7:30 sešli s většinou soutěžících z našeho oddílu v klubovně, kde jsme ještě doladili poslední detaily – připomenuli si nejdůležitější pravidla a sbalili si mapu, buzolu a další pomůcky, kterým vévodilo šifrovací pravítko. Kolem osmé jsme odcházeli z klubovny a po lehce dramatickém přesunu busem a šalinou k zastávce Zetor - silnice, jsme nasedli do objednaného autobusu, který nás odvezl až přímo ke startu závodu – do prostoru kynologického klubu, asi 2 km severně od Líšně. Zde jsme se potkali s ostatními oddíly i zbylými soutěžícími z našeho oddílu. Celkově jsme tedy na trať měli vyslat 26 závodníků v 7 týmech. Ještě jsme měli chvilku na rozcvičku, poslední rady, tipy a triky, a pak byl svolán nástup. Znovu jsme si vyslechli všechna pravidla, a poté se naprosto nečekaně odstartoval začátek závodu. Tři, dva, jedna, teď a můžete šifrovat!
Nikdo ze soutěžících nečekal takhle rychlý start, ale všech více než 210 závodníků se okamžitě vzpamatovalo, otevřeli obálku se startovními šiframi, kterou obdrželi ještě před startem, a začali luštit. Aby hlídka z kategorie M (2016 a mladší) vůbec mohla vyběhnout, musela vyluštit 6 šifer, hlídka z kategorie S (2012-2015) 9 šifer a z R (2008-2011) všech 12 šifer. Řešení jsme si vždy nechali zkontrolovat a pokud jsme vše měli správně, mohli jsme vyběhnout na trať. Ze začátku jsme následovali červené fáborky, dokud jsme nepřiběhli na rozcestí Kopaniny, kde bylo první stanoviště.
Tady jsme dostali šifru a měli jsme 20 minut na to, abychom ji vyluštili. Většině hlídek se to povedlo, ale byly i takové, které šifru rozlousknout nedokázaly, a tak po zmíněných 20 minutách měly nárok na nápovědu. Pokud jim ani nápověda nepomohla, po celkových 40 minutách strávených na stanovišti hlídka obdržela řešení dané šifry a mohla pokračovat dále. Výsledkem všech šifer byla totiž poloha dalšího stanoviště (kromě kategorie M, jejichž výsledkem bylo nějaké české slovo, které když řekli vedoucím na stanovišti, tak ti jim na oplátku pověděli polohu následujícího stanoviště).
Všech 6 šifer kategorie M, 8 šifer kategorie S i 9 šifer kategorie R bylo moc hezkých a nápaditých. Některé byly jednodušší, jiné daly našim mozkovým závitům pěkně zabrat, ale vždy jsme se s nimi nějakým způsobem popasovali. Během luštění jsme využili geografické i faktografické znalosti a třeba kategorie R si mohla přečíst pohádku O Smolíčkovi, ve které se skrývala jedna zákeřná šifra. Toto stanoviště shodou okolností obsluhovalo 5 vedoucích z našeho oddílu.
Jakmile jsme doluštili poslední šifru na trati, utíkali jsme do cíle k Sokolovně v Bílovicích nad Svitavou doslova jako o závod. Už jsme mysleli, že to pro nás znamená konec, to jsme se však mýlili. V cíli jsme totiž dostali ještě jednu závěrečnou šifru, která vypadala velmi složitě, ale ve skutečnosti měla velmi jednoduchý princip. Kdo by to byl čekal, že bude potřeba využít výsledky všech šifer z trati…
Výsledkem cílové šifry byla odpověď na otázku, co udělá Psovi radost, což jsme už od startu závodu chtěli zjistit. Pro někoho to možná bylo překvapením, ale jednalo se o klasický salám, který má Pes vůbec nejraději. Jakmile nám organizátoři potvrdili, že máme i poslední šifru správně vyluštěnou, čekal nás ještě jeden nepovinný úkol - nakreslit či jakkoliv vytvořit salám z papíru a předat ho Psovi. Vymýšlely se různé varianty, malé i velké, 2D i 3D, a věřte, že všechny Psovi moc “chutnaly”.
Konečně jsme tedy měli všechny úkoly splněny a mohli si po mnoha kilometrech (M - 6 km, S - 7,5 km, R - 9 km) zaslouženě odpočinout v tělocvičně nebo si ještě něco zahrát na přilehlém hřišti. Byla zde i možnost se občerstvit ve stánku, ale většina preferovala z domu připravené dobroty.
Celý závodní den se zakončil závěrečným nástupem, kde bylo vyhlášeno prvních 10 týmů z každé kategorie. V kategorii M jsme získali 9. (Zuzanka, Honzík, Adélka, Klárka) a 8. (Mája, Jáša, Madu, Tom U.) místo. Čtvrté místo v kategorii S obsadil tým – Anďa, Nelča, Ondra, Kája a ve stejné kategorii se na jedenáctém místě umístili Vojta, Máďa, Teri a Olek. Největší zastoupení hlídek jsme měli v nejstarší kategorii R, kde si pro 10. místo doběhl dívčí tým – Anička, Hanička, Bety, Kája. Zbylé dva týmy obsadili stupně vítězů. Pro ceny za 2. místo si došly Marťa, Kristy a Naty a celkovými vítězi této kategorie se stal náš klučičí tým ve složení Ondra, Davča a Maty.
Na úplný závěr jsme poděkovali organizátorům ze 48. PTO Stezka a vydali se vlakem k domovu. Byl to moc pěkný slunečný den, ze kterého si odnášíme mnoho zážitků. A kdy se uvidíme příště? No, přece v únoru na Deskovkách, kde budeme bojovat o další krásná umístění a body do Zelené ligy SPTO.