Akce začíná v pátek ráno v Kr. Poli na nádraží srazem a následně více než tříhodinovou cestou vlakem. V Praze šup na metro a jedeme na naše ubytování na ZŠ Chodov. Zde odkládáme krosny, poobědváme a hurá do centra. První atrakcí je Národní zemědělské muzeum, kde je k vidění všechno možné spojené se zemědělstvím – od vodohospodářství, přes lesnictví, až třeba ke kuchyňským receptům našich předků. Kluky samozřejmě nejvíce zaujímají traktory a střelba na virtuální zvěř z laserové pušky.
Na další zastávce vzpomínáme na staré časy. Jdeme totiž na nedaleké hřiště, na kterém jsou pěkné keramické sochy zvířat. A na jednu z nich, na žirafu, se moc pěkně skáče. No a protože máme natrénováno z dřívějších návštěv, tak ani tentokráte si trochu gymnastiky neodpouštíme a samozřejmě se u i toho fotíme. Poté se přesouváme na Malou Stranu. Naší další štací je Muzeum mágů a alchymistů staré Prahy. Místní průvodce nám vypráví, co se v Čechách dělo za dob Rudolfa II. či Edwarda Kelleyho. Mate nás dalším známým velikánem, jehož v češtině nazývá Vildou Vrtiprutem. Schválně, kdo přijde na to, který známý anglický spisovatel ze 16. století to je? Ano, jasně, asi všichni víme…
Posledním místem naší páteční pouti je Muzeum pražských pověstí a strašidel. Zdejší strašidla naše velké děti moc neděsí, ale příběhy tu mají pěkné. Následně se procházíme po Karlově mostě, sedáme na metro a jedeme zpět do školy. Tam večeříme, hrajeme nějaké ty deskovky a jdeme spát.
V sobotu nás toho fakt čeká hodně. Hned po snídani se vydáváme na Kavčí hory zhlédnout výstavu České televize k 70. výročí jejího vzniku. Poté přejíždíme do České národní banky, která na své výstavě i pomocí hry krásně vysvětluje fungování celého národního i mezinárodního finančního systému. Zkoušíme si zde odhalit padělky bankovek, čteme si o jejich tvorbě i historii a koukáme na vše další, mimo jiné i na druhou největší zlatou minci na světě.
Tou dobou už nám ale dosti kručí v bříškách a chceme jít na oběd. Před jídelnou v Havelské, je však taková fronta, že raději navštěvujeme ještě jedno muzeum. Tím je Wax muzeum alias Madame Tussauds Prague neboli muzeum voskových figurín. Tady se setkáváme a fotíme se třeba s prezidentem Masarykem, Albertem Einsteinem či Michaelem Jacksonem a se spoustou dalších českých i světových celebrit. Po této prohlídce se už naštěstí velká fronta v Havelské Koruně zmenšuje na minimum a my zasedáme ke stolům a konečně obědváme. Favoritem se stává smažák, ale ve výběru nechybí ani svíčková s knedlíkem nebo buchtičky s krémem.
Další zastávkou je Muzeum útrpného práva, kde jsou k vidění všemožné metody středověkého mučení. Těžký to pohled a představy, co lidé dělali jeden druhému. Posléze jdeme na Staroměstské náměstí, kde si dáváme krátký rozchod. Nutno říct, že si toho nikdo moc na stáncích ani v přilehlých kamenných obchodech nepořizuje. Kdo by taky chtěl kupovat všechny ty turistické pasti.
Pokračujeme kolem orloje Královskou cestou na Křižovnické náměstí. Část z nás hledá kešku na druhé straně Karlova mostu, zbytek si prochází jeho muzeum. Zde se dozvídáme, jak se most stavěl. Po opětovném spojení obou skupin scházíme k vodě a nasedáme do lodě k plavbě Pražskými Benátkami. V lodi jsme společně s další dětskou skupinou a posloucháme poutavý výklad kapitána, který kormidluje různě po Vltavě. Chvíli pod Karlovým mostem, chvíli Čertovkou, pak k Mánesovu mostu a zase zpět ke klášteru Křižovníků s červenou hvězdou. Tou dobou už se stmívá, takže se nám naskýtá nádherný pohled na osvětlenou Prahu od vodní hladiny.
Naší poslední sobotní štací je Museum of Bricks, či chcete-li Muzeum Kostek, prostě výstava největší soukromé sbírky Lega. Staveb z kostek tu je opravdu požehnaně, a to i hodně velkých kusů – třeba metr vysoký krteček. S Legem si tu hrajeme do sytosti a někteří neodolají a nějakou tu stavebnici si i pořizují. A protože už je opravdu hodně hodin, přejíždíme, jak jinak než metrem, zpátky do naší školy. Po večeři opět hrajeme deskovky a jdeme spát.
V neděli ráno nás čeká snídaně, balení, úklid a odchod. V podobnou dobu ze školy odchází i všechny ostatní ubytované skupiny. Někteří jedou přímo domů, my však ještě zdaleka nekončíme. Nejdříve bereme útokem Policejní muzeum. Je škoda, že tu už není tak nabitý program ukázkami, jak v sobotu, ale i tak je prohlídka velmi zajímavá a poučná, zejména proto, že si s policisty povídáme o různých tématech, co nás zajímají.
Na úplný závěr si necháváme Armádní muzeum Žižkov. Je to velká budova s několika velkými expozicemi, na které nám bohužel nezbývá mnoho času. Takže výstavy vojenství od 18. století, přes obě světové války, až po současnost procházíme poněkud ve spěchu. Škoda, jsou to nádherné expozice, tak sem snad zavítáme ještě někdy v budoucnu. Pak už sedáme na vlak a jedeme po třech dnech do Brna.
Bylo pěkné být zase po letech na Ledové Praze, viděli jsme tu opravdu hodně zajímavých věcí. I našim dětem se to moc líbilo. Tak kam to bude příští rok?