Letos padla volba na Uherské Hradiště. Krátce po osmé jsme vyrazili z nádraží v Králově Poli. Na cestě s přestupem v Břeclavi jsme strávili více než hodinu a půl. A aby jízda vlakem rychleji ubíhala, luštili jsme si u toho každý část jedné velké šifry.
Po výstupu ve Starém Městě u Uherského Hradiště jsme se vydali zhlédnout místní kuriózní atrakci: KOVOZOO. Než došla řada na její řádné prozkoumání, dali jsme hlavy dohromady a z jednotlivých vyluštěných úseků šifry postavili celou zprávu: K šamanům, které už tak dlouho hledáme, se můžeme dostat jedině o zimní rovnodennosti.
Samotná KOVOZOO toho pak měla hodně co nabídnout. Ve velkém venkovním areálu pod širým nebem je tu postaveno mnoho zajímavých soch, převážně zvířecích, z recyklovaného starého železa. U mnohých se nacházela i cedulka s informacemi o jejich skutečné, živé podobě.
Vše doplňovala výstava veteránů a jiná vozidla – šalina, autobus, nákladní auta a několik letadel. Nacházelo se tu i bludiště postavené z pneumatik.
Když jsme si dosyta prohlédli všechen ten kov, vydali jsme se na krátkou cestu – pro změnu opět vlakem – a navazující procházku skrz Uherské Hradiště do aquaparku.
Tam jsme našli vše, co je potřeba ke štěstí. Užili jsme si divokou řeku i houpací bazén. K tobogánu tu patřily velké nafukovací kruhy a tahat je až nahoru stálo za to. Vyfotili jsme se i ve vnějším vyhřátém bazénu.
Nakonec bylo třeba vyrazit domů, takže jsme museli dát teplé vodě sbohem a vydat se zase na vlak. Na náměstí jsme ještě stihli proletět místní Vánoční trhy. Zpáteční cestu jsme si pak zkrátili menším kvízem o tom, co se nám zatím událo.
Poté už zbylo jen rozdat každému z naší dvacetičlenné výpravy cancátka a rozejít se z Královopolského nádraží domů.