28.09.2017 Dolní Kounice - jednodenní výlet
Autor: Otec
Dne: 01.01.2018
Na první výlet v tomto novém školním roce jsme se s oddílem vydali do okolí Dolních Kounic. Hlavním cílem pro úctyhodný počet čtyřiadvaceti dětí a čtyř vedoucích pak byla návštěva zříceniny kláštera Rosa coeli.
Pozvánku k putování za novým dobrodružstvím děti obdržely o den dříve na schůzkách oddílových družin. Zvací dopis kromě popisu místa odkud mají vyrazit, obsahoval i tajemný podpis – Modrá.
Na Den české státnosti jsme se tedy všichni sešli v Králově Poli na nádraží a dojeli vlakem do Moravských Bránic. U místní stanice jsme pak objevili zprávu. Podle pokynů z ní jsme se rozdělili do čtyř skupin a pokračovali v cestě po dalších zprávách s úkoly.
Jednotlivé týmy postupovaly podle obdržené mapy a buzoly samostatně, ale u každé další zprávy jsme na sebe vždy počkali a udělali si krátkou přestávku. Jednotlivá zastavení nás vedla do Nových Bránic, na vyhlídku mezi vinicemi, k Šibeničnímu vrchu, kde jsme odlovili jednu ze dvou kešek a dále pak kolem židovského hřbitova. Na náměstí v Dolních Kounicích jsme minuli synagogu, obešli místní kostel i pravoslavný chrám svaté Barbory. Až poté jsme se dostali konečně k očekávanému klášteru – k „Růži nebes“.
Zadané úkoly na stanovištích byly především tábornického charakteru. Jednou jsme třeba signalizovali jméno sochy světce Jana Nepomuckého na velkou vzdálenost, podruhé jsme zjišťovali na zastávce v jízdním řádu nejbližší odjezd autobusu, potřetí jsme v lese poznávali listy stromů a keřů. Na vyhlídce jsme pak určovali v mapě směry na různé kopce a kostely.
Následnou cca třičtvrtěhodinovou prohlídku kláštera jsme absolvovali s průvodkyní, od které jsme se dozvěděli spoustu zajímavých věcí, a také to, jaké se zde tradují pověsti. Magické místo se nám všem velmi líbilo, a tak si někteří z nás pořídili ve stánku v upomínku i nějaký ten suvenýr.
Poslední zpráva dne nám určila ještě zdolat jeden velký kopec s křížovou cestou. Na něm se totiž nacházel kostel svatého Antonína, u kterého jsme měli pronést zaklínadlo, to proto, aby se nám konečně zjevil ten někdo, jež se podepsal jako Modrá. Jakmile jsme nacvičenou formulku vyřkli, začaly se dít věci. Objevily se totiž mezi námi dvě modré figurky, které nás pozvaly do své říše deskových her. Takže jsme se konečně dozvěděli, jaká dobrodružství nás to v tomto oddílovém roce čekají a na co vše se budeme moci těšit. Kromě celoroční motivace jsme si zde také navzájem odhalili další tajemství – jména obou středečních družin.
Po krátkém pohledu na město na řece Jihlavě, na jeho zámek a zříceninu kláštera jsme po červené značce odkráčeli směrem na Mělčany. A protože jsme měli ještě chvíli čas, tak jsme na příhodném místě mezi vinicemi zahráli turnajovým způsobem mezi družstvy běhací hru Kámen - nůžky - papír. Z autobusu jsme v Modřicích přestoupili na vlak, který nás dovezl až přímo do Králova Pole.
Počasí bylo moc fajn a snad jsme si nemohli přát ani lepší. Prostě jsme měli nádherný slunečný den se vším všudy plný hezkých zážitků.