Odjezd na víkend nám padl krásně na Apríla, už předtím ale instruktoři obdrželi slepou mapu, která je navedla na místo a čas, odkud kam a kdy mají dorazit. Zajímavostí byl fakt, že opravdu vystoupili na správném náměstí v Koryčanech, jen se tam dostali po lehce alternativní trase, než si vedoucí představovali. Zde objevili šifru, jež je po vyluštění dovedla do cíle, kde již byli očekáváni. Na přibližně osmikilometrové cestě však museli překonat hřeben Chřibů, protože ubytování jsme protentokráte našli ve skautské chatě Kukačka na druhé straně vrchoviny poblíž obce Osvětimany. Byla to malá, velmi útulná chatička, akorát pro nás sedm. Když jsme se v ní všichni sešli byla už tma a poměrně dost hodin, a tak jsme povečeřeli a vrhli se na hraní na ukulele, zpívání a deskovky. To nám vydrželo dlouho, až do času na spaní.
V sobotu po snídani jsme vyrazili na výlet cestou necestou na zříceninu hradu Cimburk. Takže zase zpět do toho kopce! Po trase nás zaujala archeologická lokalita na Hoře sv. Klimenta s půdorysnými základy většího kostela a malou dřevěnou kaplí zasvěcenou právě čtvrtému papeži. Samotný Cimburk byl ještě zajímavější. Je to hezká, udržovaná zřícenina gotického sídla ze 14. století. A nejzajímavější pak bylo to, že průvodce po opravovaných ruinách nám dělala čtyřnohá kočka, jak se můžete přesvědčit dle fotek. Na zpáteční cestě jsme se zastavili u věžovitého skalního útvaru Kozel, který byl vskutku impozantní. Někteří si na něj zkusili i tak trochu vylézt. Druhou krátkou pauzu jsme si poté udělali u výrazné, i když o poznání menší, pískovcové skály Kazatelna.
Po návratu z půldenního výletu jsme zhltli studený oběd a odstartovali další aktivitu – vaření na ohni. Cílem bylo na venkovním ohništi ve velkém kotli uvařit hovězí guláš. To znamenalo udržovat oheň, a to nepřetržitě. V rámci tréninku na Setonův závod si instruktoři zkusili rozdělat oheň bez pomoci papíru. Úspěšně. Do přípravy jídla a ostatních činností se pak zapojili všichni. Nosilo se dřevo z lesa, krájelo maso, cibule, ochucovalo se, míchalo. Během klohnění guláše se ještě připravovalo těsto na bramborové placky, které byly přílohou. Takže až byl guláš hotový, vyměnil se závěsný kotlík za velkou pánev, na níž jsme placky usmažili. Toto vaření bylo opravdu nevšední zážitek. Trvalo i poměrně dlouho – vlastně už od oběda a k jídlu jsme zasedli až za tmy. Ale stálo to za to, najedli jsme se tak dobře a tak moc, že někteří se ani nemohli zvednout od stolu. Celý den nás vyčerpal do té míry, že jsme se po večeři zmohli již jen opět na hraní a zpěv a na spacák.
Neděle byla nenáročná. Dopoledne jsme zašli na nedaleké hřiště, kde instruktoři sehráli jednu aktivitu na kooperativní řešení problému, a taky dekolejbal neboli plachtovanou. Potom už jsme se pouze naobědvali, uklidili chatičku a okolí a vydali se zpátky ku Brnu. Instruktoři vyrazili nejprve pěšky na bus do Vřesovic a následně vlakem z Kyjova, vedoucí pak s věcmi od programu autem.
I když jsme nakonec nezužitkovali veškerý nachystaný program, protože byl připravený pro více účastníků, tak jsme si příjemnou a odpočinkovou akci velmi užili a všichni na ni budou jistě vzpomínat.