Hned na začátku jsme potkali starého piráta, který nic neviděl, protože někde v okolí ztratil oči. Prosil nás, ať mu je pomůžeme najít, s čímž jsme samozřejmě souhlasili, přece jen to byl pirát jako my. Řekl nám, že jeho oči pořád vidí, takže může naprosto přesně popsat místo, kde se nachází. Jedna nápověda byla altánek a druhá studánka. Podle mapy jsme nalezli možná místa, která by tomuto popisu odpovídala a už s rozsvícenými lampiony jsme vyrazili. Aby nám celá mise netrvala tak dlouho a protože oči byly dvě, rozdělili jsme se na skupinky dle družinek, tedy na Fortis a na Fidelis.
Tušili jsme, že získání očí nebude jednoduché, jak by se mohlo zdát, a proto jsme se radši koukali kolem sebe, zda neuvidíme něco podezřelého. A vyplatilo se to! Po cestě bylo rozmístěno několik papírů s čísly od 1 do 9 v různých barvách. Vzali jsme tyto listy pro jistotu s sebou a pokračovali jsme dál. Poté co jsme objevili studánku a altánek, zjistili jsme, že to opravdu nebude jen tak, protože oči visely ve velké výšce a ještě byly zajištěny zámky. Když jsme přemýšleli, jak je sundat, všimli jsme si, že zámky jsou na kód. A hned nám bylo jasné, k čemu jsou třeba použít ta nalezená čísla. Kvůli rozdílným barvám bylo i více různých možností, ale po vyzkoušení pár z nich se dětem podařilo zámky otevřít a oči spustit. A tak jsme se mohli vydat nazpět a doufat, že i druhá skupinka si vedla stejně dobře a oko též získala. A bylo tomu tak.
Sešli jsme se opět u starého piráta a ten nám jako poděkování dal část svého pirátského pokladu. Dokonce dětem věnoval i svůj námořnický dalekohled, aby se nám lépe plulo na naší plavbě. Mise, při které jsme brouzdali zákoutími Králova Pole v okolí Ponávky za nádražím, Kociánky a Kotlůvku, byla tedy úspěšná. Rozdělili jsme si poklad, dalekohled uložili na bezpečné místo, pozhasínali lampiony a šli domů.