My jsme totiž dostali zvláštní vzkaz o kouzelné plachtě pro naši loď, která se nachází na vzdáleném ostrově. Po celou dobu výpravy nás provázel dračí sluha. Ten nám sdělil, že tuto plachtu vlastní velký drak a že za ni chce tři vzácné předměty: nefritový prsten, lávovou vodu a perlu.
Po příjezdu na místo jsme se vybalili ve třídách a společně jsme v jídelně poobědvali z vlastních zásob. Odpoledne začala první hra na rozdělení do týmů. Z tělocvičny, kde každý musel třikrát vyhrát v kámen, nůžky, papír, se mohlo rozběhnout do prostorů školy. Děti hledaly po budově rozmístěné vedoucí, plnili u nich úkoly, jež jim byly zadány a pak se dozvěděly jestli k danému vedoucímu patří do družstva. Hra byla velice rychlá, posloužila však svému účelu. Potom přikvačil do tělocvičny udýchaný sluha a předal nám informaci o královně, která má v držení zlatou perlu.
Vydali jsme se tedy k zámku královny a museli se proplížit přes její bludiště. Děti zjišťovaly dle indicií správné souřadnice a podle nich procházely labyrintem. Byla to náročná cesta, ale nakonec se to všem týmům podařilo. Panovnici se však nedalo přesvědčit, aby nám perlu věnovala. Řekla nám, že ji máme zahrát divadlo a že se poté rozhodne. Každé družstvo si tedy přichystalo krátkou scénku. Ke scénce dostalo tři věci a tři slova. Zapojili se i vedoucí. Představení byla vtipná a královně se moc líbila. A tak jsme získali první předmět, zlatou perlu.
I tehdy k nám přiběhl sluha s další informací: že prý viděl královnin dopis, kde byl zmíněný nefritový prsten a místo jeho uložení. Po noci odpočinku jsme se jej vydali hledat. Cesta tam byla dlouhá a velice studená, hodně foukalo. Šli jsme těžším terénem, přes kameny, přes stromy, bylo to ale krásné. Ono Údolí Doubravy bylo nádherné i po lesní kalamitě, na kterou jsme narazili hned z kraje v obci Bílek, odkud jsme na dobrodružnou trasu vykročili. Zcela unikátní přírodní rezervaci vytvořila svojí erozní činností řeka a bez nadsázky ji lze označit jako malý český Grand canyon. Nalezneme zde zajímavé povrchové útvary s poutavými místními názvy, například Obří hrnec, soutěska Koryto nebo Točivý vír. Malebnost tohoto údolí dala vzniknout i mnoha pověstem.
Jedním z našich cílů byl i zaniklý hrad Sokolohrady s poměrně obtížně dostupnou vyhlídkou. Na skalnaté pěšině s instalovanými zábradlími jsme našli jednu z několika kešek tohoto dne i vzpomínaný nefritový prsten. Po náročném výletě, kde jsme našlapali patnáct kilometrů do Chotěboře, doplněných více než stejnou dávkou strávenou v autobusu a vlaku, jsme si udělali pohodový večer v kině. Promítali jsme v jídelně dětem film Kung-fu panda 2.
Další den se dopoledne vyskytly potíže. Měli jsme za úkol sehnat náčiní pro vstup do sopky, ze které jsme měli vyzvednout lávové kameny. Z nich lze pak připravit požadovaný lávový nápoj. Větrné podmínky venku nám však nedovolily zůstat dlouho na hřišti. Ale ještě než jsme se schovali do tepla, tak se nám potřebné pomůcky získat zdařilo. Poté jsme byli schopni vstoupit do nitra sopky, sesbírat kameny a namíchat zázračný nápoj.
Po obědě, když vítr trochu polevil, jsme si všichni zahráli bränball a večer byl čas na kvíz ve stylu Riskuj. Mezi okruhy otázek patřily vědomosti o Brně, Pionýru, vesmíru, mořeplavbě a tábornických znalostech. Účastnili se i vedoucí. Měli jsme tímto dokázat drakovi, že jsme dostatečně chytří a vzdělaní. Po skončení za námi přiletěl onen drak a chtěl po nás všechny tři předměty. Výměnou za ně jsme tedy od něj dostali slíbenou kouzelnou plachtu pro naši pirátskou loď. Podzimní výprava i když ještě nebyla zcela u konce, byla už teď úspěšná!
Poslední den byl zaměřený více méně jen na sport. Po rozcvičce ve spacácích a snídani následoval Kinball – týmová hra až pro čtyři družstva. Stejně tak jako navazující Ringobal se hrál turnajovým způsobem v mladší a starší kategorii. A právě mnoho z těch mladších se s těmito netradičními sporty i se sobotním bränballem setkalo poprvé a všichni z nich byli nadšení. Po obědě od našeho táborového obsazení kuchyně jsme se sbalili a vyrazili autobusem, vlakem nebo chcete-li motivačně lodí s novou plachtou domů, do Brna.