Všichni jsme si našli svou matraci, vybalili spacák a hurá na první společné jídlo – každý si přivezl svoji večeři, ale stolovali jsme pohromadě v jídelně. V pátek jsme stihli ještě večerní hru v dixitovém lese, kde nám duchové pomohli posbírat karty hry Dixit. Vánoční atmosféru nastolily prskavky a ticho večerního lesa. Dixitové karty nás provázely po celou výpravu a byly startem všech her a aktivit.
Sobotní ráno rozezněl Majdin akordeon a Nelčin lesní roh – budíček – jak má být. Poté proběhla taneční rozcvička pod vedením Rumových kuliček, což jsme byli my dospěláci. Následovala snídaně a hned na to pohádkový kvíz. Vánoce jsou většinou čas pohádek, tak bylo potřeba zavzpomínat na všechny Disney princezny, na to, jak se jmenoval bratr Jaroslava a Jaromíra v pohádce Třetí princ nebo na to, kolik Pokémonů se vejde do jednoho pokéballu? Po svačince si děti vyráběly kapříka a též se musely sbalit na půldenní výlet. Po nudlích s mákem jsme vyšli na vlak do Bzence a s veselou náladou obdivovali toto městečko, obhlédli zámek se zahradou, kde největší atrakcí byli tři pávi a stará rozeklaná lípa. Dále jsme se vyšplhali na zříceninu Starého hradu a ejhle, nebyl tam hrad, ale kaple! Nejmenší Tarbíci se tady odpojili a jeli vlakem zpět do Vracova. My ostatní jsme pokračovali cca sedm kilometrů vinicemi, bahnem, blátem, loužemi a promáčeným úvozem do Moravského Písku a vlakem zpět. Po cestě jsme zvládli odlovit navíc čtyři kešky.
Ale co se dělo mezitím na základně v DDM? Kuchyň obalovala, krájela, smažila řízky, chystaly se stoly, počítaly talíře, hledaly se příbory, balily se oddílové dárky. Prostě osm lidí se celé odpoledne nezastavilo a přichystalo oddílovou vánoční večeři pro 49 osob. Vše se stihlo za 5 minut 12!
Sobotní podvečer byl vánoční, atmosféra byla klidná, příjemná, mírně nervózní, protože po celou dobu večeře všichni pokukovali po dárcích pod stromečkem. Než jsme se k nim dostali, tak nejstarší oddílová družina Ardor musela svépomocí sundat hvězdu ze stropu a jejím předáváním s vyznáním – Mám tě rád(a), protože… – jsme pak všichni vytvořili lidský řetěz. O emotivní chvilky zde nebyla nouze. Až byl řetěz spojen, šťastni a potěšeni jsme se dali do rozbalování dárků. Závěrečným překvapením byl pak oddílový dárek – ve stejnou chvíli jsme všichni rozbalili termohrnek se svou fotkou! Dárečky nám letos zabraly mnoho času, takže z vánočních zvyků jsme se dostali jen k pouštění lodiček, a pak už byl čas na oddílový Silvestr. K místu oslavy Rumové kuličky své týmy navigovaly pouze pomocí domluvených zvukových signálů. Odměnou za zdolání náročné cesty po slepu byly pro děti nachystány rychlé špunty za svitu prskavek.
S kupou dárků a hrnkem jsme zalézali do spacáků, velkým se moc nechtělo, ale vánoční nálada a tolik emocí nakonec uspí každého.
V neděli jsme dojídali zbytky cukroví na dopolední běhací hře – najdi lísteček, zaběhni do obchodu a vyměň za cukroví. O další program se postaralo balení, uklízení, hledání svých věcí, oběd a cesta domů.
Vánoční výprava se vydařila! Veselé Vánoce přeje 63. PTO Phoenix.