Naše výprava se prvoplánově rozdělila již na začátku na dvě části. Ta dospělácká v sobotu ráno nejprve nabalila potřebné věci a auty odjela nakupovat jídlo a připravit terén. Ta druhá – „dětská“ – se pak vyspinkala do růžova a vlakem a autobusem přepravila na zastávku poblíž obce Rokytno na Vysočině, odkud se měla podle šifrovaných instrukcí dostat na místo třídenního pobytu.
Zda to bylo nepřízní počasí, či neochotou připravovat se ještě na stále aktuální šifrovací soutěž Za psem nebo obojím už se asi nedozvíme, ale do určené lokace – na již párkrát navštívenou chatu na Kadůvku – tato část výpravy došla tak trochu naslepo a bez finálního rozluštění všech zpráv.
Po ubytování v podkroví chaty a povykládání zážitků z cesty jsme sehráli první velkou hru – Scrabble. Nalosované dvojice či trojice běhaly pro různě hodnotná písmenka na sedm nedalekých stanovišť. Z takto získaných písmenek potom skládaly slova na rozměrném hracím plánu. No, však to asi znáte, česká obdoba této stolní hry se jmenuje Kris Kros. Hra se povedla a bylo zajímavé i zábavné sledovat, jakou taktiku zvolí jednotlivé týmy a jak se popasují s tím, když jim do vyhlédnutých políček někdo jiný umístí úplně jiné slovo.
Po jídle jsme si udělali pohodový večer s povídáním a zpíváním a hraním na ukulele, na které excelovaly Majda s Nelou.
Ráno jsme se (na rozdíl od soboty a pondělí) probudili do krásného dne stvořeného pro výlet. Na ten jsme vyrazili hned po obědě. Před tím jsme se ale vrhli na deskové hry. V průběhu tří pobytových dní jsme se seznámili skoro se všemi, které budou na únorové akci SPTO, zejména pak s Kris Krosem a Dominionem, v nichž si zasoutěží dvě nejstarší kategorie.
Zlatým hřebem výletu měla být původně jízda na tříkolkách na lyžařském svahu ve Svratce. Bohužel i přes ujišťování majitelů, že o tomto víkendu bude atrakce stále v provozu, tomu tak nebylo – tříkolky zazimovali neplánovaně o den dříve. Vydali jsme se tedy po sjezdovce alespoň pěšky, když jsme si tak zkrátili cestu na nedaleký rokokový zámeček Karlštejn. V jeho krásně zrekonstruovaných vnitřních prostorech jsme navštívili expozici obrazů malíře Zdeňka Buriana. Bylo překvapivé, že většina vystavených děl zobrazovala indiánskou tematiku a nikoliv, nám ze školy známější, prehistorická zvířata.
Mlsné jazýčky neodolaly místnímu občerstvení a na venkovním posezení spořádaly výborně vypadající i chutnající palačinky a jiné dobroty. Při této příležitosti dostala omladina zadání pondělního úkolu a hned na něm začala pracovat. Uvaření svátečního obědu by samo o sobě nebylo až tak náročné, ale bylo potřeba tříchodové menu vymyslet, nanormovat a ingredience si i nakoupit. Pro ně jsme se po zpáteční cestě zastavili v supermarketu ve Žďáru nad Sázavou.
Po zaplacení útraty jsme se ještě vydali do přírody. Na přibližně pětikilometrovém okruhu byla cílem skupina ortorulových skal Zkamenělý zámek, které jsou přírodní památkou se zajímavou historií.
Provětraní, s kulturním zážitkem a po nákupech jsme se auty vrátili na chatu, abychom se po večeři opět věnovali hraní, zpívání a deskovkám, jež některým zabraly tolik času, že jim výrazně zkrátily regeneraci do dalšího dne.
Pondělí dopoledne bylo ve znamení slavnostního oběda. Čtyři „děti“ se zavřely v malé kuchyni a připravovaly jídlo, o kterém stejně početní vedoucí neměli vůbec žádnou představu, protože to mělo být pro ně prostě překvapením. Ti pak propadli plně Dominionu, když zkoušeli různé taktiky a odehráli snad patnáct her v řadě.
Překvapení se opravdu povedlo. Zasedací pořádek, předkrm, hlavní chod, pití a zákusek a též příjemná obsluha – vše jako v dobré restauraci. Jídlo bylo výborné, tortilly plněné kuřecím masem s oblohou a jemnou zálivkou a potom lívance s lesní směsí, šlehačkou a čokoládou. Slova chvály od vedoucích nebrala konce.
No a pak už byl čas jen na úklid a odjezd domů. Výjezd se vydařil, ačkoliv jsme nestihli všecek naplánovaný program. Tak zbyde alespoň něco na příští zážitkový víkend, na který se již všichni moc těší. Snad nám ho, jako i ostatní akce pro celý oddíl, letos nezhatí koronavirus a všemožná opatření proti jeho šíření.