Zvolili jsme stejný model jako v minulých letech, kdy se prvně na stadion v Kounicově ulici vydala po srazu u klubovny družina Flagro a o hodinu a půl později také družina Ferax. V trolejbusu jsme ještě museli mít nasazené roušky, při pohybu ve městě a při samotné hře však už naštěstí nikoliv. Buďme rádi, že již tato omezení padla, protože bychom si nedokázali představit, kdyby děti byly onáhubkované bezmála tři hodiny.
Počasí docela přálo, ani ostatních lidí v areálu minigolfu ze začátku nebylo tolik a tak si dvou až tří členné týmy z Flagra spolu s Tarbíky s maminkami mohly vybírat, kteroupak dráhu si zvolí za tu startovní. Nemusela, a ve většině případů kromě jednoho ani být nemohla, to být ta s číslem 1. Někteří začali třeba i na té poslední – osmnácté a šli sestupně. Zpravidla však všichni zamířili tam, kde bylo zrovna volno.
Tarbíci samozřejmě nepředváděli vrcholové výkony, pro ně to bylo spíš seznámení s tímto druhem sportovní zábavy. Každopádně bylo zajímavé pozorovat, jak se perou s holemi, jež jsou skoro stejně dlouhé, jako oni vysocí. Dětem z Flagra to šlo o poznání lépe, přesto s daným vybavením a překážkami také někdy docela zápasily. A měly co dělat, aby stačily projít všechny dráhy. Jedné skupince se to bohužel nezdařilo a bylo potřeba, aby tak jako ostatní, předala svoji sadu holí, míčků a zapisovacích tabulek staršímu Feraxu. Ten už netrpělivě čekal, až se bude moci též vrhnout do hry.
Větší děti měly vytříbenější techniku, přesto i ony přijaly párkrát radu, jak kterou jamku zahrát, kterou tvrdost míčku zvolit a jakou dát sílu do úderu hokejkou nebo kladívkem. Tady se rozhodně nemuselo nikam spěchat a ve vymezeném času zbyl prostor i na různé kulišárny a hlavně na nákup pochutin a pití u občerstvovacího okénka.
Výsledky byly velmi těsné. Mezi staršími zvítězil Pavel o bod před Potkanem a čtyřmi před Kocourem. U mladších pak třetí Nelču a druhého Ondru dělil také pouze jeden bodík. Hráčem kola se však stala Marťa, která porazila dokonce i všechny vedoucí.
Třináct dětí z Flagra a jedenáct z Feraxu si poslední středeční schůzky moc užilo a po závěrečném nástupu v parku na Slovanském náměstí se rozprchly za svými rodiči a ku domovu. A my se na ně budeme těšit zase příští školní rok nebo na táboře.