15.11. - 18.11.2018 Instruktorák
Autor: Terka
Dne: 25.02.2020
Jednou z činností velmi podstatných pro chod oddílu i letních táborů je výchova nových instruktorů, kteří zajistí oddílu pokračování i do příštích generací. Instruktorem se člověk však nemůže stát jen tak – je k tomu potřeba znát a umět několik potřebných věcí. Právě k tomuto účelu slouží instruktorské kurzy.
Na podzim roku 2018 se za 7. PS Borač na školení vydala čtveřice budoucích nadějí – já sama za oddíl a tři moji kolegové ze skupiny, kteří pojedou na 2. turnus tábora v Borači v rolích instruktorů.
13. 11. 2018, dva dny před výjezdem jsme se i s cca dvaceti ostatními účastníky setkali na předběžné schůzce. Zde jsme se navzájem všichni představili a dokonce si zahráli několik her zaměřených na seznámení. Čekala nás však i práce – vzhledem k obsáhlosti programu celého kurzu se i na tomto setkání přednášelo. Bavili jsme se zde také o návštěvách schůzek u jiných oddílů, což byla jedna z podmínek úspěšného zakončení.
Samotný výjezd začínal ve čtvrtek. To byl ovšem běžný pracovní den, a proto se odjíždělo až odpoledne, a vzhledem k ročnímu období, za tmy. I během cesty pro nás byly připraveny drobné aktivity, tudíž jsme se ani příliš nenudili. Vyskytl se jediný zádrhel – díky drobnému zpoždění našeho vlaku jsme málem uvízli na přestupní stanici, v podstatě uprostřed ničeho. Naštěstí na nás druhý spoj počkal, a tak se vlastně nic nestalo.
Další dny proběhly na skautské základně ve směsi přednášek a her. Některé z her doplňovaly kurz a měly nás naučit některým podstatným věcem, jiné plnily prostý účel odpočinku od mentální námahy přednášek. Ty totiž byly opravdu obsáhlé. Museli jsme se naučit mnoho podstatných věcí – zdravovědu, něco z právních a ekonomických základů oddílové činnosti a mnoho, mnoho dalšího. Naštěstí jsme ke každému okruhu dostali materiály, a tak jsme si mohli zopakovat, co jsme si nezapamatovali nebo nezapsali.
Poslední den nás čekaly samotné zkoušky. Někteří z nás se na ně připravovali dlouho do moci, jiní radši vsadili na odpočinek nebo pomoc shůry. Přestože jsme byli nervózní, nakonec jsme všichni uspěli a odnesli si osvědčení potvrzující úspěšné splnění kurzu. Poté následovalo už jen balení, velký úklid a loučení a odjezd.