20.11.2019 Lampionový průvod družiny Flagro
Autor: Míša
Dne: 02.01.2020
Letošní lampioňák jako by nám někdo nepřál. Z původního termínu 13. 11. 2019 jsme jej o týden přesunuli kvůli špatnému počasí. Za týden, ač předpověď hlásila něco jiného, nás počasí ale opět zradilo. My, na rozdíl od staršího Feraxu, jsme se však nenechali zastrašit, a i v poměrně vydatném dešti se sešli před nádražím v Krpoli. K nám, k Flagru, se připojila i naše nejmladší družina Tarbíků, kterou podpořili i jejich rodiče. V takto početné skupině jsme parkem přešli pod železniční most, kde jsme v suchu udělali nástup a řekli si, co nás čeká.
Přesunuli jsme se do pohádky O perníkové chaloupce a na začátku lesa u Kotlůvku našli dopis, ve kterém nás Jeníček s Mařenkou prosili o pomoc. My, dobráci od kosti, jsme se do toho hned pustili. Zažehli jsme světla v našich lampionech a po jednom se po drobečkách vydali k chaloupce z perníku. Naším úkolem bylo oloupat všechny perníčky z její střechy, protože nám na ně Jeníček s Mařenkou napsali zaříkávadlo. Jeho zvoláním jsme mohli porazit zlou ježibabu, která je věznila a tím je vysvobodit. Posbírat perníčky nebylo vůbec jednoduché. Když se totiž baba koukala naším směrem, museli jsme rychle zastavit a udělat ze sebe sochy, aby nás ve tmě neviděla a taky nezamkla do klece. To se nám naštěstí podařilo a perníčky jsme získali všechny.
Sestavit tajné zaříkávadlo nám ale také zabralo trochu času. Každý perník měl v rohu obrázek a podle nich jsme je skládali vedle sebe, až z nich byla celá střecha. Když jsme je pak všechny otočili, nápis jsme už dokázali s přehledem přečíst. "Babo Jago v chaloupce z perníku, chceme zpátky Jeníčka a Mařenku. Tak se proměň v kámen a bude s tebou ámen!" zakřičeli jsme všichni směrem k její chaloupce, když seděla u ohně. Na první pohled to vypadalo, že opravdu zkameněla. Šli jsme to prověřit a bylo to tak. Babizna byla celá zkamenělá! Nabrat ji na lopatu a hodit do ohně už byla hračka. Jeníčka s Mařenkou jsme vysvobodili, a dokonce jim pomohli najít i jejich tatínka, který kácel dříví kousek v lese. Všichni byli šťastní a dobře se nám odměnili. Dostali jsme perníkovou chaloupku, kterou jsme mohli celou sníst! Mňam!
Úkol jsme splnili, další pohádku jsme zachránili. A pak jsme už rychle utíkali z lesa ven, abychom nemokli ještě víc. Některé lampiony bohužel nevydržely, ale myslím, že to stálo za to a nezbývá než doufat, že příště nám vyjde i to počasí.
No, a co Ferax? Tak ten si hezky v teplíčku klubovny hrál hry se stejnou motivací. Také loupal perníček a chaloupku boural i stavěl. A na závěr, což jim tedy možná trochu závidíme, si dali do nosu. Dostali totiž za odměnu perníkovou limonádu!