Na brzkém ranním srazu na Královopolském nádraží se sešlo šestnáct dětí a čtyři vedoucí. Při přestupu v Židenicích na další vlak k nám přibylo ještě rodinné trio Šťastů. Při nekonečné cestě do Uherského Hradiště jsme si dlouhou chvíli zpestřili karetními hrami nebo opakováním tábornických dovedností. V Hradišti jsme pak jen přeběhli do třetího vlaku a ten nás odvezl do naší konečné stanice.
Za velmi krásného počasí jsme se nejdříve vypravili na obhlídku okolí a historického centra tohoto menšího města. Nejprve jsme zamířili do Tyršových sadů, kde jsme u pomníku obětem světových válek nalezli první kešku ze čtyř. Další zastávka byla před zámkem - muzeem Jana Amose Komenského. Abychom ho navštívili však nebyl čas, a tak jsme se vydali dále. Před kostelem Nanebevzetí Panny Marie jsme našli druhou mikrokešku, na Masarykově náměstí se pokochali betlémem a kolem kostela Jana Husa jsme už neomylně směřovali za naším hlavním cílem.
Na pobyt v aquaparku jsme měli přesně dvě hodiny. Rychle jsme se převlékli a za chvíli jsme se již plácali ve vodě. K dispozici nám byl bazén pro plavání, bazén s teplou vodou a různými proudy a chrliči, divoká voda, parní sauna, vířivka a samozřejmě tobogán. I přesto, že zde přes oběd mnoho lidí nebylo, tvořili se na něm fronty. Děti však byly ve svém živlu a všechny si našly to svoje.
Jenže každé dovádění má nějaká pravidla. Zjistili jsme, že frajeřit se nevyplácí nejen mladším dětem, ale hlavně těm, kteří se o ně mají starat. Vezli jsme si totiž nazpět do Brna jednu rozbitou instruktorskou hlavičku. A aby toho nebylo málo, tak jsme na místě zapomněli fotoaparát a protože bylo bezpodmínečně nutné ještě zachránit i Nema, tak vlak jsme museli, jak jinak, než dobíhat. Při přestupu v Přerově jsme se naštěstí shledali i s Kúžou, který se pro foťák obětavě vrátil a jiným, nezpožděným, spojem nás v klidu dohnal.
Tři kupéčka s místenkami nám tentokrát zaručila jistý klid od ostatních cestujících – tedy spíše obráceně. Menší děti toho však, jak se zdálo, za celý den neměli dost a řádili v uzavřeném prostoru až do Králova Pole, kde si je po šesté hodině večerní převzali jejich rodiče. Výlet se ale zdařil, Nemo byl nalezen a my si všichni z celého průběhu vezmeme ponaučení…