Pravděpodobně se každý spíše setkal s výrazem cancák, což je takový osobní památníček používaný především trampy a dalšími dobrodruhy, kam si i za pomoci svých přátel nebo i náhodných známých člověk zapisuje, co kde zažil, svoje zážitky z cest a akcí, nechává si dávat turistická razítka či vlepuje fotky nebo vstupenky z různých hudebních festivalů a návštěv památek. V dnešní době již asi nejsou moc běžné a vše se nyní přesunulo spíše do elektronické podoby a na sociální sítě.

No a cancátka (někdy i cancadla) nemají k cancáku zas až tak úplně daleko, minimálně, a to asi ne náhodně, stejný je tu slovní základ. Můžeme je v něm vlastně někdy i najít. Je to každopádně zdobný upomínkový předmět vyrobený ideálně ze dřeva, kůže, keramiky i jiných materiálů, který obdrží každý účastník nějaké akce.

U nás v oddíle mají cancátka v drtivé většině už formu zalaminovaného malého papírového lístku s malbou na obou stranách s vyobrazením něčeho typického pro ten daný výlet nebo souvisejícího z celoroční motivací doplněno o název celé akce a termín jejího trvání. Cancátko se zpravidla rozdává při závěrečném nástupu a loučení.