Články z akcí
31.01.2020 Přibyslav - jednodenní výlet
Autor: Rogi
Dne: 15.02.2020
O Pololetních prázdninách pro děti v poslední době pořádáme dvě akce. Jednu vícedenní se staršími a pak jednodenní s mladšími. Zatímco pojednání o víkendové Ledové Ostravě necháme v jiném článku, tak zde se budeme věnovat právě kratšímu výletu určenému prioritně pro družinu Flagro.
Kupodivu sraz na obě akce byl ve stejný den a ve stejný čas na stejném nádraží. Lehce po osmé ranní se tedy v Králově Poli sešel skoro celý oddíl. Někteří však měli na zádech krosny s vybavením na tři dny a jiní jen batůžek se svačinou a pláštěnkou. Náš vlak směrem západ vyjížděl o něco dříve, a tak nezbylo než „ostravákům“ zamávat a vydat se pomoci dráčku Soptíkovi v jeho dobrodružstvích.
V cílové stanici jsme byli rychlíkem coby dup a fajn bylo, že jsme měli ve vlaku pro sebe celé jedno oddělení, kam se vešlo všech devět dětí a tři vedoucí. V Přibyslavi jsme ihned zamířili do muzea a cestou jsme se zvěčnili u sochy slavného vojevůdce Jana Žižky z Trocnova. V prostorách renesančního zámku jsme navštívili stálou výstavu Historie požární ochrany. V patnácti sálech nám zde byly představeny nejstarší způsoby hašení, rozvoj hasičských spolků od poloviny 19. století, vývoj hasičských stejnokrojů a ukázky historické i současné techniky. Patrně nejvíce nás zaujaly hasičské vozy, ať už ty motorizované nebo ty, k nimž se ještě zapřahali koně. Všechny děti si samozřejmě musely vyzkoušet sirénu, do které si vlastnoručně pumpovali vzduch. To byl tedy randál.
Mezitím, co jsme se procházeli mezi různými exponáty a soutěžními kresbami s hasičskou tematikou, se ale nepěkně rozpršelo. Čekání na to, až přestane jsme si krátili u prodejního okénka se suvenýry a též svačinou. Poté jsme vyrazili do města. U informačního centra jsme nalezli první kešku a zašli také ke krásné gotické věži, náležící v minulosti k obrannému systému. Naše kroky dále cílily za druhou keškou, uloženou na vyhlídce nad tratí. A i když jsme směřovali přímo za elektronickou šipkou, cesta to nebyla nejkratší a ani nejpohodlnější. Co to však bylo pro nás, pche… Aspoň jsme mohli pohladit koně v ohradě, které bychom jinak nepotkali.
Kolem Sázavy jsme se pak dostali až na cyklostezku, po které jsme si to namířili do Ronova nad Sázavou. Zde jsme se prošli po středověkém kamenném mostě a pokochali se pohledem na betonového draka z dílny pana Olšiaka. Pět metrů vysokou sochu samozřejmě děti nenechaly jen tak a hned se na ni pokoušely vylézt, nejprve na ocas, na hřbet, na křídla a nejodvážnější i za krk.
Po mnoha fotkách, selfíčkách s drakem a další svačině jsme se v našem putování zase mohli poposunout. Cílem byla nyní zřícenina hradu Ronova, který v roce 1424 dobyli Husité, vedeni již zmiňovaným Janem Žižkou. Ze zříceniny, kde jsme zaznamenali poslední úspěšný odlov kešky, jsme se museli vrátit zpět do obce, protože památka je umístěna v oboře a vede tam jen jedna cesta. Poté jsme se opět napojili na cyklostezku a našich dvanáct pěších kilometrů zakončili na vlakové zastávce v Nížkově. Z cyklostezky jsme byli nadšeni – pěkná rovinatá trasa v nádherné přírodě na bývalém tělese staré železniční tratě. Už jsme se viděli, jak tady v létě svištíme na kolech. Navíc nám to po ní uběhlo velmi rychle, neboť jsme hráli hru s lístečky.
Na vlak jsme čekali pár minut, tak krásně nám to vyšlo. Za chvíli jsme pak dojeli do Žďáru nad Sázavou, se setměním přesedli na rychlík a za hoďku jsme již vystupovali v Králově Poli.
Pionýr PTO Dobrý oddíl Opravdu dobrý tábor Jihomoravský kraj Brno