Velká část oddílové výpravy měla sraz o půl deváté ráno v klubovně. Tam jsme si řekli poslední tipy a pokyny a vydali se na autobus na Slovanské náměstí. Odtud jsme se přepravili k Anthroposu, kde jsme spolu s jinými dvěma oddíly přestoupili na trolejbus směr Kohoutovice. Zde již na nás další naši čekali nebo se dostavili v průběhu dne po svých ostatních sportovních akcích.
Zázemí VIII. ročníku této soutěže, v netradičním zimním termínu, organizátoři zvolili v Základní škole Pavlovská, odkud závodníci vybíhali do přilehlého sídliště a nedalekého lesa pod Kohoutovickou babou. A našich bylo, stejně jako přede dvěma roky, zase nejvíce. Celých třicet čtyři. V kategoriích dospělých nás mimo dvou vedoucích podpořilo dokonce i pět oddílových přátel a rodičů.
Kromě změny termínu z podzimního na zimní se běžci setkali také s výrazně více kontrolami v zastavěném území než v minulosti, což vycházelo ze zadání stavitelům tratí ze Sněmu SPTO. Startovní pole bylo rozděleno na kluky a holky a v nich na pět věkových kategorií. Ty šesté byly, jak jsme si už pověděli, pro vedoucí a další dospěláky. My jsme měli v každé dětské kategorii (do 8, do 10, do 12, do 14 a do 18 let) alespoň jednoho účastníka. Z našeho pohledu byla nejobsazenější ta prostřední klučičí, ve které byla ve startovní listině zapsána hned pětice závodníků.
Bylo nás tolik, že v polovině registrace vybíhali již první děti, instruktoři i rodiče. Ostatní se zatím připravovali s mapou a buzolou u zkušebních lampionů nebo odpočívali v jedné ze dvou tělocvičen a hodně zvažovali, kolik vrstev oblečení na sebe navléknout, protože nebyla úplně zima a z počátku bylo i slunečno. Kolem půl jedenácté se však zatáhlo a sem tam spadla i nějaká ta kapka. Déšť si to ale velmi rychle rozmyslel a všem tak dopřál stejné regulérní podmínky.
Dvě nejmladší kategorie měly oproti těm starším tu výhodu, že trasy pro ně byly vytýčeny fáborky. Pak už jen zbývalo neminout dané lampiony a označit kontroly do správných políček v mapě zájmového prostoru. A to byl pro některé trošičku oříšek. A to nejen v těchto mladších kategoriích, ale i v těch starších. Tam však byla příčina spíš v orientaci a čtení mapy. No řekněte, je normální, aby les byl znázorněn bílou barvou a zelenou ta místa, kam se nesmí a nebo kam se nevyplatí vůbec běžet, protože jsou zarostlá vegetací tak, že nejdou ani projít natož proběhnout? No jo, bylo potřeba se z turistických map převekslovat na mapy orientačního běhu, které jsou mimo jiné obvykle i ve zcela odlišném, větším, měřítku. A zrovna tohle se stalo osudným jednomu našemu děvčeti, jež si neuvědomilo rychlý postup a najednou se ocitlo úplně stranou mapy – v Bosonohách. Naštěstí všechno dobře dopadlo a i ostatní se našli a dorazili do cíle, byť na tratích od 2,5 do 5,9 kilometrů, leckde i s velkým převýšením, strávili přes dvě hodiny.
V průběžných výsledcích vyvěšovaných na stěnu jedné z tělocvičen se naši soutěžící řadili vesměs do středů výsledkových řad. Ve dvou kategoriích však zůstávali celkem vpředu a my doufali, že to tak vydrží i po doběhu těch posledních ze startovních listin. První byly vyhlášeny nejmladší dívky, kde jsme měli dvě žhavá tělíska. Jedno z nich – Verča Kůpová skončila na bramborové pozici. Na bednu, a to hned na stupínek nejvyšší, pak vystoupala Bety Medková. Mezi dvaceti instruktorkami si dále bronzovou příčku vyběhala Terka Bystřická. U hochů jsme vybojovali medaile stejných barev jako u děvčat. Ve skupině do dvanácti let se třetí umístil Kocour (Jáchym Švec) a překvapivé zlato s poměrně velkým časovým náskokem bral o kategorii výše Pája Malivánek.
Naši závodníci, společně s doprovodem, do toho určitě dali všechno a je na místě je moc pochválit. Čtyři medailové pozice a dalších jedenáct umístění v první desítce hovoří za vše. I jako oddíl jsme dopadli skvěle – plný počet bodů do ZL a třetí flek celkově. A právě získané body do Zelené ligy jsou velmi cenné, protože i po Orientačním běhu v součtu s Lakrosem se držíme v čele s minimálním odstupem na 32. PTO Severka. Ještě ale uvidíme, jak celý tento ročník dopadne, neboť je ve hvězdách, zda se vůbec uskuteční závod nejprestižnější – ten Setonův v dubnu.